Studenti hodnotili kvalitu map v denním tisku

Při vhodném použití mohou mapy přiblížit podstatné informace z novinového článku, zpřehlednit tabulková data nebo pomoci čtenáři snadněji lokalizovat prostorové informace. Studenti 2. ročníků vyššího gymnázia dostali za úkol zhodnotit obsahovou a estetickou stránku map, které vyšly v deníku MF Dnes v listopadu 2007. Pojďme se podívat, k jakým závěrům došli.

V dnešní době, kdy existuje nespočet programů na tvorbu map, může mapu vytvořit téměř každý. Bohužel, jak se sami studenti přesvědčili při prohlížení map, pouze dostupnost softwaru nestačí k tomu, aby vznikla kvalitní mapa. Je třeba také dodržovat hlavní kartografické zásady, které snad autoři map v deníku MF Dnes ani neslyšeli, natož aby se jimi řídili.

Zprvu se zdálo, že nebude co hodnotit, protože map, které by vhodným způsobem doplňovaly články, je zde jako šafránu. Mnoho článků by si mapu určitě zasloužilo, např. článek Cyklon zabil tisíce Bangladéšanů ze dne 19. listopadu 2007 („U tohoto článku mi chybí mapa. Mohlo by na ní být znázorněno, kde leží Bangladéš, dále Bengálský záliv, Sunderbans, Ganga, Indie. Také by tam mělo být vyznačeno, odkud přišel cyklon a jeho průběh.“) nebo Lyžařský průvodce („Například 11. listopadu 2007 vyšla v MF Dnes příloha Lyžařský průvodce, který na zhruba 10 stranách popisoval lyžařská střediska a běžecké trasy v Jeseníkách aniž by se v něm objevila jediná mapa.“)

Místo kvalitních map jsou články občas doplněny výřezy nebo spíše schematickými náčrty, jako např. článek Divoká jízda ženicha do lázní.  Jejich hlavním nedostatkem je vždy chybějící měřítko mapy a velmi často i legenda („Je zde pouze výřez mapy, a proto čtenář nemá představu o tom, v jaké části republiky či v jakém kraji se vyznačená místa nachází.“) Do stejné kategorie spadá i schéma u článku Z Bratislavy do Vídně za 50 minut, („Nejsou zde popsány státy, ve kterých se nachází města vyobrazená na mapě. Na mapě vidíme pouze spojnici dvou míst, nikoli však další města, kterými trasa vede.“), mapka u článku Atentátník zabíjel poslance („Legenda na této mapě chybí, ale v tomto případě by bylo vhodné legendu uvést, neboť jsou zde uvedeny znaky, které nemusí být všem zcela jasné.“), mapka u článku Kde se bude hrát fotbalové Euro 2008 („Zdá se mi nevhodné, aby název mapy začínal slovem Kde“), mapka u článku Půl roku v Dárfúru („V mapě není zaznamenáno město Habila, které je zmiňováno v článku. Nejsou popsány všechny okolní státy. Část Rudého moře, která je zde zobrazená, vypadá jako jeden ze sousedních států, které jsou zobrazeny také modře.“)

Map, které si zasloužily větší prostor na stránce, bylo ve sledovaném období v deníku MF Dnes velmi málo. Jedna z nich doplňovala článek V růstu nájmů jsou velké rozdíly. Jako tradičně zde chybí měřítko a navíc v názvu mapy je zbytečně uvedeno slovo „mapa“, stejně tak legenda je zbytečně nadepsána sloven „legenda“. V názvu mapy zcela chybí prostorové a časové vymezení. Dalším nedostatkem jsou nevhodně zvolené barvy v legendě („Mapa by mohla být lépe barevně sladěná, od nejsvětlejších odstínů po nejtmavší.“)

Příkladem použití naprosto nevhodného druhu mapy je článek Zpráva o životě v Česku („Mapa, která je zde obsažena, nám neříká vůbec nic. Máme tu k dispozici „zelené Česko“ bez měřítka, bez legendy, pouze s velmi stručným popisem jednotlivých krajů. Za velkou chybu považuji absenci názvu mapy.“;  „Uvítala bych, kdyby pro každou položku (plat, práce, ovzduší) byla samostatná mapa, která by mohla být barevně odlišená – byla by mnohem lepší názorná představa, jak si který kraj vede.“)

Našly by se samozřejmě také pozitivní stránky některých map, ale cílem práce studentů bylo především poukázat na jejich nedostatky. Těch je na mapách v deníku MF Dnes bohužel velmi mnoho.