roh
jtemplate.ru - free extensions for joomla
roh

7.A

S lyžařským Yettim na Tři Studně a zpět - nebyl to žádný med

    Vytisknout

Bylo pondělí 25. února 2013 a ne každý byl rád, že je členem třídy 2. A. Sychravé a deštivé ráno. Sešli jsme se o půl osmé v šatně našeho gymnázia.

Ovšem nestoupali jsme po schodech nahoru do třídy. Byli jsme připraveni na první zkoušku našich lyžařských schopností. Pravda, někteří vypadali trošku zděšeně. Po zahřívacím testovacím kolečku na atletickém stadionu jsme vyrazili na lyžích směr Tři Studně v doprovodu pana profesora Vaňka a paní profesorky Marshallové. Třídní pan profesor Peňáz dostal úkol dopravit naše zavazadla na hotel. Nebojte, nenesl je sám na zádech. Cesta byla dlouhá a náročná, ale nakonec jsme všichni dojeli do vytouženého cíle. Z husté mlhy jsme spatřili hotel U Loubů, který nám na týden měl poskytnout útočiště. Po doplnění našich sil řízkem s bramborovým salátem a malém odpočinku následovalo rozřazení do skupin. A mohl začít náš první výcvik po skupinách. Zdatnější družstvo vedla dvojice Peňáz-Vaněk, zatímco méně zdatné „Sneženky“ dostala na povel p. p. Marshallová. Od té jsme si také po večeři vyslechli teoretickou přednášku o technice běhu na lyžích. Naučili jsme se, co je to pasgang či jsme se dozvěděli o bezpečnosti jízdy na lyžích. O správném mazání lyží nás poučil p. p Vaněk. Od té doby víme, kde máme mít na lyžích komoru a kam se nanáší klistr. Následoval los na čtyři barevné skupiny, ve kterých jsme se na pět dní spojili k vymýšlení a plnění zadaných úkolů. Každý z nás ulehal do postele s pocitem, že úspěšně přežil první den.

Úterní ráno začalo budíčkem a mazáním lyží. Někteří namazali stylem „to je dobrý“ z minulého dne. Většina se ale řídila heslem: „Kdo maže, jede“. I když, ne vždy to platilo. Následovala snídaně a dopolední výcvik po skupinách. Střídavý běh, soupaž, bruslení – to vše jsme si osvojili. Po obědě a poledním klidu jsme se opět vydali na lyže. Silnější skupina si ozkoušela projet „Fryšavský ledovec“. Po náročném dni jsme se navečeřeli a mohl začít další společný večer. Přednáška byla tentokrát o historii lyžování. A nás dějiny přece baví. A poté každá skupinka měla připravenou scénku na téma: Život Yettiho z Vysočiny. Někteří se úkolu zhostili bravurně a porota vůbec neměla jednoduché stanovit pořadí. Každá skupinka přinesla něco originálního. A druhý den byl za námi. Někteří usínali s myšlenkou na středeční lyžařské dobrodružství. Jiní přemýšleli, jestli si umyli vlasy správně zvoleným šampónem z poličky či zda se ke smažáku, co mel být k obědu, hodí spíše hranolky nebo vařené brambory.

Středa, říká se, je kritický den. Čekal nás dopolední výlet na Kadov. Noční mráz nám připravil místy velmi nepříjemná překvapení v podobě zmrzlého sněhu. Ale nakonec jsme všechny nástrahy překonali a dorazili k cílové restauraci. Kuchař se zapotil, jelikož jsme se posilňovali různými dobrotami: lívance s borůvkami, hranolky, zmrzlinový pohár, klobása či zeleninový salát. Načerpali jsme energii na zpáteční cestu k hotelu. Po obědě následovalo námi vytoužené a dlouho očekávané volné odpoledne s možností návštěvy bazénu. Po večeři probíhaly další scénky, kde bylo naším úkolem udělat reklamu na hotel U Loubů, ve kterém jsme byli ubytováni. Pověstnou se stala hláška „32, to je maximum“ zdůrazňující maximální hlasitost televize, kdy není vůbec nic slyšet. A dostali jsme další úkol, jímž bylo vymyslet písničku nebo básničku, ve kterých jsme museli použit pět zadaných slov: lyžovat, klistr, gumový, ořezávátko a yetti. Usínali jsme s veselými pocity a těšili se na čtvrtek

Čtvrtek, DEN D. Čekaly nás závody, kde jsme měli zúročit naše získané dovednosti. Závod se skládal ze dvou částí. Z běhu na lyžích a střelby, v našem případě hodu (letu) na plechovky. Když poslední závodník proběhl cílem, mohla začít druhá část našeho klání. Po střelbě nastala práce pro rozhodčí, tedy pro náš profesorský sbor. Po obědě jsme se vydali na poslední odpolední výcvik, při kterém na nás vykouklo i sluníčko. Užili jsme si ho náramně a ten, kdo sjel kopec u Hotelu Pavla bez pádu, mohl se prohlásit za lyžařského odborníka. Po večeři nás čekal poslední společný večer. Byl velmi náročný: vyhlášení výsledků z dopoledních závodů, lyžařský test a naše poslední scénky. Na nejlepší čekaly sladké ceny, nejlepší lyžaři se odebrali na zmrzlinové poháry pro vítěze. Večer jsme vyplnili zábavou u hry Activity. Zejména při pantomimách jsme se velice bavili.

Ráno po snídani jsme se vydali zpět do Nového Města na Moravě, kde jsme ukončili náš společný lyžařský výcvik. I přes značnou únavu se nám kurz líbil a moc jsme si ho užili. Nikdo se nevrátil s žádnou zlomeninou a to bylo hlavní. Těch pár modřin, co jsme utrpěli při různých pádech, se určitě do našeho příštího lyžování ztratí.

Lenka Chrástová, Nela Navrátilová, Mgr. Pavel Peňáz

 

© Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě